|
|
Edukace jako součást komplexní práce sestry na transplantační jednotce kostní dřeně FN Motol
Angerová, Hana ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat edukačním procesem na dětské transplantační jednotce kostní dřeně ve Fakultní nemocnici Motol. Edukační proces zde probíhá ve 4 etapách, kdy na samotném edukačním procesu se podílí jak lékař, psychosociální pracovník, sestra, tak i samotný pacient a jeho rodina. Práce bude zaměřena na specifikace ošetřovatelské péče na tomto oddělení a edukaci v rámci tohoto edukačního procesu, kdy se již sestra sama zapojuje do edukace pacienta a jeho rodiny při příjmu pacienta na transplantační jednotku. Bakalářská práce bude rozdělena na teoretickou část a empirickou část. V teoretické části budou popsány základními pojmy v edukaci a edukačním procesu obecně. Dále zde bude uvedena kapitola témat edukací specifických pro transplantační jednotku kostní dřeně. Závěr teoretické části bude věnován tématu transplantace kostní dřeně. V empirické části budou prezentovány výsledky anonymního dotazníkového šetření, které probíhalo na Klinice dětské hematologie a onkologie ve FN Motol. Cílem bakalářské práce bude zjistit kvalitu a spokojenost se současným stavem edukace na transplantační jednotce kostní dřeně z pohledu doprovodu pacienta, jež je přijat na transplantační jednotku společně se svým dítětem. V závěru bakalářské práce budou zhodnoceny výsledky dotazníkového šetření, které budou...
|
|
|
Nízkomikrobiální strava po transplantaci kostní dřeně
PALOUDOVÁ, Karolína
Transplantace kostní dřeně představuje komplikovaný zásah do lidského organismu, který vyžaduje řadu před i pooperačních režimových opatření. Mezi režimová opatření patří i nízkomikrobiální strava, která je pacientovi indikovaná na dobu 3-6 měsíců. Jedná se o striktní dietní opatření, o kterém by měl být pacient informován nutričním terapeutem či ošetřujícím lékařem. Dodržování nízkomikrobiální diety zahrnuje přísné hygienické a technologické požadavky pro přípravu stravy, ale také velmi omezený výběr potravin. Teoretická část pojednává o samotné transplantaci kostní dřeně, jednotlivých typech transplantace, průběhu léčby a možných komplikací. V návaznosti na nejběžnější komplikace je další část věnována infekcím pocházející z potravin a dalším gastrointestinálním potížím. Poslední část je zaměřena na nízkomikrobiální dietu. Jsou zde rozepsány jednotlivé živiny, postupy při technologické přípravě pokrmů a další možnosti nutriční podpory. Praktická část, která je prováděna formou kvalitativního výzkumu je rozdělena na dvě části. První část je věnována kazuistikám, ve kterých jsou zapsané základní informace o pacientech a jejich stravovací návyky, získané na základě rozhovoru. V druhé části jsou vyhodnoceny odpovědi respondentů a jejich týdenní jídelní zápisy. Z výzkumu plyne, že všech sedm respondentů dodržovalo nízkomikrobiální dietu po dobu minimálně 100 dní od transplantace. Z analýzy jídelníčků vychází, že u většiny není naplněna jejich denní energetická potřeba. Velkým problémem je jednotvárnost jídelníčku, což může být způsobeno dietou, omezeným výběrem potravin, samotným onemocněním, či nechutenstvím. Práce může sloužit i jako edukační materiál, zvýšit povědomí o této dietě a na základě vytvořené brožurky pomoct lidem, kterým byla indikována nízkomikrobiální strava.
|
|
|
Růst dětí po alogenní transplantaci kmenových krvetvorných buněk
Tomešová, Jitka ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Keslová, Petra (oponent)
Až 80 % dětských onkologických pacientů v současné době přežívá protinádorovou léčbu a dožívá se dospělého věku. Proto jedním z předmětů současné dětské onkologie není jen zvládnutí vlastní nemoci, ale také zajištění pozdějšího života mladého dospělého v co nejvyšší kvalitě. S ní je spojena také adekvátní tělesná výška dospělého jedince, která bývá u dětí po prodělané hematoonkologické léčbě snížená. Cílem této diplomové práce proto bylo stanovit frekvenci a míru snížení finální tělesné výšky dětí po prodělané transplantaci kmenových krvetvorných buněk a zjistit její závislost na pohlaví, diagnóze a věku dítěte v době transplantace. Do výsledného hodnocení bylo zařazeno 89 dětí (35 dívek), které mezi lety 1989 a 2012 podstoupily alogenní transplantaci kmenových krvetvorných buněk ve Fakultní nemocnici v Praze - Motole. Děti byly od doby transplantace až do dosažení finální tělesné výšky prospektivně sledovány v Laboratoři klinické antropologie při Pediatrické klinice Fakultní nemocnice v Praze - Motole. Při každém vyšetření u nich byla zjištěna tělesná výška a hmotnost, vypočten BMI, určena stádia pubertálního vývoje dle Tannera a kostní věk metodou TW3. Tato data, doplněná klinickými údaji o základní diagnóze, léčbě deficitu růstového hormonu a výskytu menarché u dívek, byla dále porovnána s...
|
|
|
Rehabilitace pacienů indikovaných k transplantaci kostní dřeně
Knotková, Edita ; Jevič, Filip (vedoucí práce) ; Medunová, Kateřina (oponent)
Transplantace kostní dřeně spočívá v transfúzi koncentrátu krvetvorných buněk pacientovi, indikovanému k tomuto výkonu, nejčastěji na základě hematoonkologické malignity. Pro některé pacienty je transplantace kostní dřeně jedinou nadějí na uzdravení. Provedení transplantace kostní dřeně je spojeno s přípravným režimem chemoterapie či ozařování různé intenzity, což způsobuje četné vedlejší komplikace často spojené s imobilizací pacienta, ztrátou svalové síly a vytrvalosti. Včasnou a vhodně zvolenou rehabilitací v průběhu léčby je možné mnohým komplikacím předcházet, či jejich průběh omezit. Tato literární rešerše shrnuje současné poznatky o vlivu pohybové aktivity na pacienta indikovaného k transplantaci kostní dřeně v průběhu léčby a v období následujícím bezprostředně po léčbě. Vytrvalostní trénink zvyšuje aerobní zdatnost pacientů a koreluje s kvalitou jejich života, odporový trénink pomáhá předcházet úbytku svalové hmoty v průběhu chemoterapie a imobilizace. Intenzita tréninku je předmětem diskuze vzhledem k měnícímu se klinickému stavu pacienta v průběhu léčby. Negativní vliv pohybové aktivity na pacienty podstupující transplantaci kostní dřeně nebyl potvrzen. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dlouhodobé funkčně-motorické následky transplantace kostní dřeně u dětí
Knotková, Edita ; Jevič, Filip (vedoucí práce) ; Sedláček, Petr (oponent)
Cílem práce bylo zjistit a zhodnotit dlouhodobé funkčně-motorické následky transplantace kostní dřeně u dětí a navrhnout možnosti testování a fyzioterapie těchto funkčně-motorických následků. První část práce se zabývá rešeršním zpracováním údajů o transplantaci kostní dřeně a jejích následcích. Shrnuje možnosti testování motorických schopností pacientů po transplantaci kostní dřeně. Dále shrnuje poznatky a možnosti z oblasti fyzioterapie pacientů po transplantaci kostní dřeně. Ve druhé části jsou zpracovány naměřené výsledky BOT 2 testu dětských pacientů po transplantaci kostní dřeně. Práce srovnává jednak jejich výsledky vzhledem ke zdravé populaci, ale také ověřuje vliv různých faktorů na funkční a motorické schopnosti pacienta. Dětští pacienti po transplantaci kostní dřeně vykazují většinou podprůměrné výsledky v motorických testech, zejména v oblasti manuální koordinace. Částečně se potvrdily hypotézy, že děti po ozařování mají funkčně-motorické následky v oblasti manuální koordinace a jemné motoriky a že děti léčené kortikoidy mají větší funkčně-motorické následky v oblasti koordinace těla.
|
|
|
Rehabilitace pacienů indikovaných k transplantaci kostní dřeně
Knotková, Edita ; Jevič, Filip (vedoucí práce) ; Medunová, Kateřina (oponent)
Transplantace kostní dřeně spočívá v transfúzi koncentrátu krvetvorných buněk pacientovi, indikovanému k tomuto výkonu, nejčastěji na základě hematoonkologické malignity. Pro některé pacienty je transplantace kostní dřeně jedinou nadějí na uzdravení. Provedení transplantace kostní dřeně je spojeno s přípravným režimem chemoterapie či ozařování různé intenzity, což způsobuje četné vedlejší komplikace často spojené s imobilizací pacienta, ztrátou svalové síly a vytrvalosti. Včasnou a vhodně zvolenou rehabilitací v průběhu léčby je možné mnohým komplikacím předcházet, či jejich průběh omezit. Tato literární rešerše shrnuje současné poznatky o vlivu pohybové aktivity na pacienta indikovaného k transplantaci kostní dřeně v průběhu léčby a v období následujícím bezprostředně po léčbě. Vytrvalostní trénink zvyšuje aerobní zdatnost pacientů a koreluje s kvalitou jejich života, odporový trénink pomáhá předcházet úbytku svalové hmoty v průběhu chemoterapie a imobilizace. Intenzita tréninku je předmětem diskuze vzhledem k měnícímu se klinickému stavu pacienta v průběhu léčby. Negativní vliv pohybové aktivity na pacienty podstupující transplantaci kostní dřeně nebyl potvrzen. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Růst dětí po alogenní transplantaci kmenových krvetvorných buněk
Tomešová, Jitka ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Keslová, Petra (oponent)
Až 80 % dětských onkologických pacientů v současné době přežívá protinádorovou léčbu a dožívá se dospělého věku. Proto jedním z předmětů současné dětské onkologie není jen zvládnutí vlastní nemoci, ale také zajištění pozdějšího života mladého dospělého v co nejvyšší kvalitě. S ní je spojena také adekvátní tělesná výška dospělého jedince, která bývá u dětí po prodělané hematoonkologické léčbě snížená. Cílem této diplomové práce proto bylo stanovit frekvenci a míru snížení finální tělesné výšky dětí po prodělané transplantaci kmenových krvetvorných buněk a zjistit její závislost na pohlaví, diagnóze a věku dítěte v době transplantace. Do výsledného hodnocení bylo zařazeno 89 dětí (35 dívek), které mezi lety 1989 a 2012 podstoupily alogenní transplantaci kmenových krvetvorných buněk ve Fakultní nemocnici v Praze - Motole. Děti byly od doby transplantace až do dosažení finální tělesné výšky prospektivně sledovány v Laboratoři klinické antropologie při Pediatrické klinice Fakultní nemocnice v Praze - Motole. Při každém vyšetření u nich byla zjištěna tělesná výška a hmotnost, vypočten BMI, určena stádia pubertálního vývoje dle Tannera a kostní věk metodou TW3. Tato data, doplněná klinickými údaji o základní diagnóze, léčbě deficitu růstového hormonu a výskytu menarché u dívek, byla dále porovnána s...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o hematologicko-onkologicky nemocné v intenzivní péči
Dolinská, Michaela ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Kukol, Václav (oponent)
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O HEMATOLOGICKO-ONKOLOGICKÉ NEMOCNÉ V INTENZIVNÍ PÉČI Michaela Dolinská, DiS. ABSTRAKT Celkové přežití a kvalita života nemocných s malignitami, zejména hematologickými, se v posledních letech významně zlepšily. Časná diagnostika a agresivní léčba včetně transplantace kmenových buněk krvetvorby (kostní dřeně) vedou k prodloužení přežití těchto nemocných a současně generují mnohem více jedinců vyžadujících intenzivní péči v důsledku komplikací základního onemocnění a/nebo jeho léčby. Empirická část práce je zpracována metodou kvalitativního výzkumu ve formě dvou ošetřovatelských kazuistik. Ty podrobně popisují zdravotní stav a jeho průběh a především pak demonstrují specifickou ošetřovatelskou péči u dvou nemocných s hematologickými malignitami hospitalizovanými na jednotce intenzivní péče. Výsledkem bakalářské práce je podrobný a ucelený přehled ošetřovatelských postupů v péči o hematologické nemocné v intenzivní péči. Výstupem je pak brožura určená nelékařskému ošetřujícímu personálu sumarizující tuto problematiku. Klíčová slova Hematologická malignita - intenzivní péče - ošetřovatelská péče - pancytopenie - imunosuprese - transplantace kostní dřeně - transfuze
|
|
|
Transplantace kostní dřeně příjemcům s regenerující krvetvorbou: účinnost transplantace a stav regenerující kostní dřeně
Forgáčová, Katarína ; Nečas, Emanuel (vedoucí práce) ; Vávrová, Jiřina (oponent) ; Hofer, Michal (oponent)
(Czech) Kmenové buňky krvetvorné tkáně (dále kmenové buňky) mají schopnost sebeobnovy i schopnost diferenciace. Kmenové buňky, které přežijí poškození krvetvorné tkáně, nebo které jsou transplantovány jedinci s poškozenou nebo zcela zničenou krvetvornou tkání, mohou krvetvorbu obnovit a udržovat ji po dlouhou dobu. V této práci jsme studovali důsledek poškození krvetvorné tkáně různými dávkami ionizujícího záření na účinnost přihojení intravenózně transplantovaných krvetvorbu obnovujících dárcových buněk, buněk progenitorových (STRCs) a buněk kmenových (LTRCs). Použili jsme kongenní linie pokusných myší, lišící se antigeny CD45.1 a CD45.2 přítomnými na krevních buňkách, k vypracování citlivé metody, která umožňuje určit množství kmenových buněk v poškozené krvetvorné tkáni. Spočívá ve stanovení úrovně chimerismu v krvi a v kostní dřeni, který je výsledkem transplantace známého množství kostní dřeně od kongenního dárce pokusným myším s poškozenou krvetvornou tkání. Metodu jsme použili ke sledování regenerace populací buněk obnovujících poškozenou krvetvorbu, včetně buněk kmenových, po subletálním ozáření myší dávkou 6 Gy nebo po jejich ozáření dávkou letální (9 Gy) spojenou s transplantací syngenní kostní dřeně. Současně jsme, v případě subletálního ozáření, vyšetřili schopnost regenerující kostní...
|
|
|
Effect of the pretransplantation conditioning on the effectiveness of bone marrow transplantation in a mouse model
Renešová, Nicol ; Šefc, Luděk (vedoucí práce) ; Průcha, Miroslav (oponent)
Hematologické malignity patří mezi jedny z nejčastěji se vyskytujících typů rakovinných onemocnění. Při jejich léčbě se často využívá léčebných protokolů zahrnujících předtransplantační přípravu pacienta kombinací cytostatik a ionizujícího záření, po které následuje transplantace zdravých dárcovských krvetvorných kmenových buněk. Jednou z nejobvyklejších používaných kombinací je ošetření alkylačním činidlem cyklofosfamidem a celotělovým ozářením. V této studii jsme použili kongenní myší kmeny Ly5.1 a Ly5.2, které exprimují různé varianty CD45 antigenu, ke zhodnocení efektu různých časových intervalů mezi cyklofosfamidem a ozářením na přihojování krvetvorných kmenových buněk a jejich schopnost obnovit krvetvorbu. Pro toto stanovení byla použita kompetitivní repopulační studie. Výsledky ukazují, že míra přihojení a obnovení krvetvorby se mohou významně lišit v závislosti na zvoleném intervalu mezi cyklofosfamidem a ozářením. Shromážděná data navíc ukazují, že pacienti s hematologickými malignitami by mohli vykazovat lepší léčebné výsledky, zejména pokud by interval mezi cyklofosfamidem a ozářením před transplantací byl sedm dní, protože jejich vlastní kmenové buňky by byly nejméně kompetitivní. Klíčová slova: Cyklofosfamid, hematopoietické kmenové buňky, chimérizmus, ionizující záření, transplantace...
|
host ::
RSS.